Kočkovité šelmy
Velké kočkovité šelmy |
Které kočky patří mezi velké kočkovité šelmy? |
| - Řád šelmy - Čeleď Felidae obsahuje asi 35 druhů (na 30 malých kočkovitých šelem) - Rod Felinae: obecné znaky - štíhlé tělo - zkrácená obličejová část - 28-30 zubů - válcovitý ocas - většina druhů loví ze zálohy, kořist krátce pronásledují, ale neštvou |
| Tito nejdokonalejší predátoři stojí na samé špici potravní pyramidy. Nemají v přírodě žádnou další konkurenci, konkurovat mohli jen sami sobě - určitou oblast a určité životní prostředí v ní proto ovládl vždy jen jediný druh. |
LEVHART | |
 | Levhart (Panthera pardus) je typickým představitelem velkých koček, kterým dal i rodové latinské jméno - mezi lidmi je totiž znám také jako panter nebo pardál, případně leopard. Je ze všech velkých koček nejmenší, některé poddruhy mohou být menší než puma, která naopak patří mezi malé kočky. Velcí samci některých poddruhů levharta přesto dosahují úctyhodné velikosti, mohou měřit (i s ocasem, který zaujímá přibližně dvě pětiny celkové délky) přes dva metry a vážit téměř osmdesát kilogramů. |
LEV | |
 | Snad žádná velká kočka není mezi lidmi tak známá jako "král zvířat", lev (Panthera leo). Od ostatních velkých koček se lvi v mnohém liší. Vyvinul se u nich výrazný pohlavní dimorfismus - samci jsou nejen větší, ale mají i nápadnou hřívu. Dospělí lvi jsou jednobarevní a na konci ocasu mají štětičku dlouhých chlupů. Navíc jsou to jediné kočkovité šelmy, které žijí společensky ve větších tlupách. Lev je vedle některých poddruhů tygra největší kočkovitá šelma na světě, někteří staří lví samci mohou vážit téměř 200 kg. Hlavní kořistí Ivů se proto stávají velcí kopytníci - antilopy, zebry, žirafy, buvoli, prasata ap. Lovu se účastní především lvice, případně mladí samci, zatímco staří samci ze smečky často přicházejí až k "prostřenému stolu". Domovem Ivů jsou savany nebo lesostepi. Původní areál výskytu lvů byl mnohem větší než současný - lvi žili nejen v Africe, Arábii a Indii, ale zasahovali do celého Středomoří a tedy i na Balkán. Na tomto rozsáhlém území se vyvinulo devět poddruhů, některé z nich jsou však dnes vyhubené, např. lev berberský (u tohoto Iva se v poslední době ukazuje, že v zajetí možná dosud přežívá), kapský či perský. V současné době obývají lvi pouze Afriku a nepatrné zbytky populace se zachovaly na jediném místě v Indii. |
JAGUÁR | |
 | Jedinou velkou kočkou Nového světa je "jaguár (Panthera onca), téměř stejně velká puma totiž patří mezi malé kočky. Zatímco puma na americkém kontinentu zastupuje levharta Starého světa, jaguár zde zaujímá místo tygra. Je i podobně stavěn -statné zvíře má robustní hlavu, krátké silné nohy a kratší ocas. Mohutná šelma však zdaleka nedosahuje tygřích rozměrů -i ti největší jaguáří samci váží nanejvýš 100 kg a bez ocasu měří jeden až jeden a půl metru. Samice jsou - jako u všech kočkovitých šelem - výrazně menší. Typická jaguáří kresba trochu připomíná kresbu levharta, černé skvrny tvoří jakési rozety, na rozdíl od levhartů jsou však větší a ve středu většiny z nich je další černá skvrna. Podobně jako u levharta se i u jaguára objevují černí (melanističtí) jedinci, kteří mají na černé srsti naznačenou původní kresbu, viditelnou jen pod určitým úhlem. Jaguár je typickým obyvatelem džungle a hustých kravín a rákosin na březích řek a stejně jako tygr rád a ďobře plave. Přesto se nevyhýbá ani otevřenějším terénům, zarostlé křovinaté savaně. Jeho kořist tvoří středně velcí savci - kapybary, pekariové, drobní jelenovití, uloví dokonce i tapíra, z vody obratně vyhazuje na břeh ryby nebo loví menší krokodýly. |
TYGR | |
 | Zatímco u nás v západním světě nazýváme králem zvířat lva, orientální kultury přisoudily tento význam tygrovi (Panthera tigris). Tygr byl nazýván pánem všeho tvorstva nebo vládcem džungle, mnozí domorodí obyvatelé se často ani neodvažovali vyslovit jeho jméno. Tato úcta však tygrovi náleží právem - jde o jednu z největších kočkovitých šelem, které kdy na Zemi žily, a jednu z největších šelem, která na Zemi žije dnes, větší už jsou jen někteří medvědi. Největší tygří samci mohou měřit i s téměř metr dlouhým ocasem přes tři metry a vážit ke třem stům kilogramů. Záleží samozřejmě na poddruhu, tyto údaje se týkají tygra sibiřského, zatímco některé ostrovní rasy nejsou o mnoho větší než jaguár. Tygr je typickým obyvatelem džungle či zalesněných oblastí, kde se zdržuje především v blízkosti vody. Je totiž výborný plavec, který dokáže přeplavat i několikakilometrové vzdálenosti. Navíc je nesmírně přizpůsobivý, daří se mu v tropickém deštném pralese stejně jako ve vysokých horách, kde v zimě teploty klesají i několik desítek stupňů pod nulu. Jeho hlavní potravou jsou především divoká prasata, ale běžně loví i velké kopytníky - buvoly, jeleny, příležitostně i opice. Velcí sibiřští tygři jsou údajně schopni ulovit i menšího medvěda.Tygři dříve obývali prakticky celou jihovýchodní Asii s výjimkou nejvyšších horských oblastí, část střední Asie a zasahovali až k Černému moři. Na tomto rozsáhlém úzerní s velmi rozdílnými životními podmínkami vytvořili osm zeměpisných ras, z nichž jsou však tři (tygr kaspický, balijský a pravděpodobně i jávský) vyhubené. Na mnoha místech už proto dnes tygři nežijí a jejich původní domov se neustále zmenšuje. Vyhubení tak hrozí i několika dalším poddruhům. |
IRBIS | |
 | Zcela samostatné místo mezi velkými kočkami zaujímá irbis (Uncia uncia). Od rodu Panthera se totiž liší nejen vzhledem, ale také způsobem života. Tato kočka, velká přibližně jako levhart, se dokonale přizpůsobila životu ve vysokých horách. Příroda ji proto vybavila dlouhou hustou srstí, jejíž světlé zbarvení splývá s šedými kameny a sněhovými poli, dlouhýma zadníma nohama a dlouhým ocasem, což jí umožňuje dokonale skákat, a mimořádně širokou hlavou s rozšířenými nosními dutinami, v nichž se předehřívá studený horský vzduch. Od ostatních velkých koček se irbis liší i dalšími znaky, které ho řadí na začátek vývojové řady velkých koček. Domovem irbise jsou pouze nejvyšší horské masivy Asie: Hindú-kuš, Pamír, Tchien-šan, Himálaj a Altaj, kde obývá horské stepi, skalnatá úbočí a okraje sněhových polí ve výškách kolem tří tisíc metrů. V létě pak vystupuje až do výšek 6000 m n. m. Jeho kořistí se stávají velcí horští kopytníci - kozorožci, divoké ovce, kozy šrouborohé, v nižších polohách, kam sestupuje v zimě, uloví i jelena či divoké prase. |
GEPARD | |
| Gepard (Acinonyx jubatus) Charakteristika: Nejrychlejší savec na Zemi (max. rychlost až 120 km/h). Je to běžec s mohutným hrudníkem, úzkým pasem a dlouhými běhy. Je hubený, ale velmi silný. Charakteristický je "gepardí proužek" od koutku oka k tlamě. Na rozdíl od ostatních koček je to denní lovec. Samotář. Vyjímečně vytváří samci skupinky. Jeho teritorium je asi 50 - 150 km2. Lze ho ochočit. V minulosti byl používán jako lovecký pomocník. Tělesná výška 110 - 160 cm, v kohoutku 70 - 90 cm, délka těla je 112 - 150 cm, ocas: 60 - 80 cm. Hmotnost je 45 - 65 kg,Průměrný věk 12 - 14 let v přírodě, v zajetí až 20 let. Pohlavní dospívá ve 2 až 3 letech,
|
Rozmnožování: Vyhuben: Ochrana: | |
AHOJ
fAIND,3. 1. 2008 20:06