Pravěk; paleolit a mezolit

Dějiny lidské společnosti jsou daleko mladší než naše společnost a přírodní podmínky. Bylo složité určit dobu, od kdy je možné datovat pravěk. Někteří historikové se shodli na datu 600 000 let př.n.l., doba kamenná. Došlo ke členění na starší dobu kamennou – paleolit, střední dobu kamennou – mezolit, mladší dobu kamennou – neolit a pozdní dobu kamennou – eneolit.

Paleolit

Starší paleolit

600 000 – 250 000 let př.n.l.. Je to doba dlouhá, pomalu se vyvíjející. O její poznání se zasloužil profesor Arthur Dart. Našel kosterní pozůstatky v oblasti Bečuánska a v některých částech jihovýchodní Asie byla další naleziště. Prvním předchůdcem člověka byl Australopithecus africanus a v této oblasti žili i další (např. Homo erectus, Homo habilis). Dosahovali výšky 150 – 160 cm. Živili se formou přisvojovacího zemědělství – sběr plodin a kořínků. Domovy a přístřešky byly skalní převisy.

Střední paleolit

250 000 – 40 000 let př.n.l.. Zkoumal ho profesor Fullrot. Hlavní naleziště připadá na dobu 150 000 let př.n.l., byly objeveny pozůstatky člověka v údolí Neandertal u Düsseldorfu a druhé naleziště bylo ve Francii – jeskyně La Chapelle [l´šeper]. Neandrtálský člověk byl už blíže člověku rozumnému, ale stále nebyl zcela vzpřímený, měl vypuklé nadočnicové oblouky, sražené čelo, postrádal bradu. Pokračoval v přisvojování si přírodních plodin. Na rozdíl od staršího paleolitu existoval již určitý typ pohřbívání – ve skrčené poloze, proto se jim říká skrčenci. Žili v tlupách, ale v jejich úsilí je už znám prvek tvořivosti – využívali kamenný klín. Zřejmě měli i oheň.

Mladší paleolit

40 000 – 8 000 let př.n.l.. Studoval ho profesor Karel Absolon. Homo sapiens sapiens – nastává vyšší společenská organizace, život od tlup přechází k životu v rodech, běžně je používán oheň. Muž zůstává lovcem, žena pečuje o oheň, je zakladatelkou a tvůrkyní rodu. Tato doba se také nazývá matriarchát. Vznikají první umělá obydlí. Člověku jsou dostupné jednoduché kamenné nástroje – vrtáky, škrabadla, šípy a jiné. Vzniká také první kulturní diferenciace společnosti – kultura gravecká a magdalénská.

Gravecká kultura

Graveckou kulturu prozkoumal Jaroslav Petrbok. Vyznačuje se vznikem plastik – Věstonická Venuše. Věstonice jsou také základním místem, kde je dolové naleziště, dále Jenerálka u Prahy nebo Předmostí u Přerova.

Magdalénská kultura

Pro magdalénskou kulturu jsou typické rytiny do kostí zvířat nebo do stěn jeskyní. Zkoumal ji Henry Bryl. Nejznámější je jeskyně Altamira ve Španělsku. Známými motivy jsou koně a souboj bizonů.

Mezolit

Datujeme do 8 000 – 5 000 let př.n.l.. Je to doba přechodná, meziledová. Roztály větší ledovce, vystoupila moře, zanikají studenomilná zvířata. Lidé odchází do údolí, používají luk, šíp, vlastní primitivní saně a lyže, věci z kůže. Od této doby je pomocníkem člověka pes.